Vztah Čechů k zubům se mění – mladí lidé o svůj chrup pečují více než ti starší a jsou také ochotnější investovat do prevence čas i peníze. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu české firmy Herbadent, který se zabýval dentální hygienou, pohledem Čechů na zubaře a dalšími tématy souvisejícími s péčí o chrup. Zároveň platí, že čím mladšího zubaře máme, tím vyšší je pravděpodobnost, že se o své zuby budeme starat zodpovědně.

Nejmladší generace si svých zubů považuje a také více hledí na zuby ostatních – zdravý chrup je pro ni důležitým aspektem atraktivního vzhledu. Za velmi nebo spíše důležitý ho označilo 78 % dotázaných mezi 18 a 29 lety, zatímco ve věkovém rozmezí 30 až 49 let to bylo 72 %, mezi 50 a 65 lety pak 64 %.

Od toho se zřejmě odvíjí i ochota mladších ročníků pečovat o své zuby nad rámec čištění dvakrát denně kartáčkem. V jejich koupelnách tak častěji mají své pevné místo i zubní nitě (19 % dotázaných ve věku 18 až 29 let, oproti 14 % dotázaných ve věku 30 až 49 let a 11 % dotázaných ve věku 50 až 65 let) či elektrické kartáčky (22 % dotázaných ve věku 18 až 29 let, oproti 17 % dotázaných ve věku 30 až 49 let a 11 % dotázaných ve věku 50 až 65 let). Používání mezizubních kartáčků, speciálních past nebo ústních vod už je napříč generacemi vyrovnanější. Přesto se nedá říct, že by v Česku tyto nástroje patřily ke standardům ústní hygieny (speciální pastu používá 37 % dotázaných, ústní vodu 26 % a mezizubní kartáčky jen 23 %).

„Prevence je přitom nejlevnější a nejefektivnější způsob ‚léčby‘. Čistý zub se nekazí a bez zubního plaku zůstanou zdravé i dásně. Moderní péče o zuby by proto měla zahrnovat i správné používání těch správných nástrojů. Mezi ty patří nejen klasický zubní kartáček, ale také mechanické či elektrické mezizubní kartáčky, speciální zubní pasty, ústní vody či gely a roztoky proti zánětu dásní, jsou-li potřeba. Zanedbaná péče o chrup zbytečně stojí tisíce až statisíce korun,“ říká majitel společnosti Herbadent, Pavel Smažík. Standardem stále nejsou ani pravidelné návštěvy dentální hygieny. Povědomí o ní je sice vysoké (68 % dotázaných), ovšem pravidelně na ni chodí ani ne třetina lidí (31 % dotázaných). Zajímavé však je, že jak naši ochotu pravidelně navštěvovat dentální hygienu, tak ochotu používat pokročilé nástroje pro očistu zubů a ústní dutiny (zejména mezizubní kartáček, dentální nit či elektrický kartáček) zásadně ovlivňuje věk našeho zubaře. Zatímco z respondentů se zubařem mladším 39 let chodí na dentální hygienu bezmála polovina lidí (48 %), pacienti starších lékařů jsou na tom s profesionální očistou chrupu podstatně hůře (31 % pacientů zubařů ve věku 40 až 50 let, 20 % pacientů zubařů ve věku 51 a více let).

„Je to zřejmě důsledek toho, že mladší stomatologové studovali v době, kdy důležitost preventivní péče o chrup byla již dostatečně známa a důraz na ni se kladl jak na univerzitě, tak v dalším vzdělávání. Snaha naučit pacienty předcházet komplikacím je tak ve stomatologii zřejmým trendem. I proto mívají pacienti mladších stomatologů chrup v lepším stavu, byť samozřejmě existují výjimky oběma směry,“ vysvětluje Pavel Smažík.

Mladší lékaři nás v ordinaci také zřejmě dokážou svým vystupováním lépe uklidnit – 33 % jejich pacientů v průzkumu uvedlo, že se návštěvy u nich nikdy nebojí. U starších zubařů to bylo jen 26 % (pacienti zubařů ve věku 40 až 50 let), respektive 27 % (pacienti zubařů starších 51 let). Většina respondentů strach z návštěvy zubaře ale alespoň párkrát cítila (43 % dotázaných), což je přirozené.

Nemělo by to ovšem vést k tomu, že se budeme prohlídkám vyhýbat. Nakonec to určitým způsobem potvrzují i výsledky průzkumu: Respondenti, kteří své zuby označili jako podprůměrně zdravé nebo mimořádně nezdravé, se také zubaře báli nejvíce (párkrát, často nebo téměř pokaždé se bojí 88 % dotázaných s podprůměrně zdravými zuby a 85 % s mimořádně nezdravými zuby). Je tedy otázkou, zda nám zuby nekazí právě náš strach.

Průzkum Češi a zuby proběhl v dubnu 2020, zúčastnilo se ho 1002 respondentů ve věku 18 až 65 let (reprezentativní vzorek populace pohlaví, věku v daném rozmezí, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště). Realizovala jej výzkumná agentura Perfect Crowd.

 

poptavka
V současné chvíli nepřijimáme
nové pacienty, děkujeme za pochopení.